Články

Eric Voegelin a totalitarismus

Jazyk: 
čeština ()

Není příliš časté, aby jedna a táž postava byla nahlížena ze dvou různých pozic, jež jsou v kontextu západního světa diametrálně odlišné. Předně, Eric Voegelin odmítl středoevropský provincialismus a důraz na filosofii Martina Heideggera, protože byla jednou z prvních explicitních koncepcí usilujících o rozdělení celistvosti Západu. On sám ovšem z této tradice pocházel, a byl si tudíž vědom toho, že má v německo-francouzském myšlení hluboké kořeny. Za druhé, právě racionalistická tradice kontinentální Evropy, tolik potlačující zkušenost jako jeden z hlavních prvků anglosaského myšlení, podle jeho názoru vedla k pozdějšímu vzniku totalitních režimů. Filosofie Západu tedy čelila rozkolu, který přetrvává do současnosti.

Autoři: 
Petr Andjelkovski

Totalitarizmus – stručná analýza fenoménu u Arendtovej, Arona, Voegelina a Straussa

Jazyk: 
slovenština ()

V 20. storočí výrazným spôsobom ovplyvnili politické i spoločenské udalosti a zasiahli životy stovky miliónov ľudí totalitárne režimy, fašizmus, nacizmus a komunizmus. Podľa Hannah Arendtovej boli tieto totalitarizmy radikálne novým fenoménon, ktorý v predchádzajúcich dejinách nemal obdobu. Čo je totalitarizmus? Čo je jeho podstatou? Čo viedlo k totalitárnym režimom a aké sú ich príčiny?

Autoři: 
Igor Paulíček

Epistemologie Raymonda Arona, sociologa fascinovaného jedinečným

Jazyk: 
čeština ()

V rámci tématu Totalitarismus představujme se svolením Sociologického ústavu AV ČR text Marka Skovajsy, který se věnoval jednomu z největších myslitelů, současníkovi Erica Voegelina, Raymondu Aronovi. Připomíná jeho široký rozhled, rozsáhlé dílo k dějinám sociologie, filosofii dějin, kritice totalitarismu a analýze moderní společnosti.  

Autoři: 
Marek Skovajsa

Obnova vedy u Erica Voegelina

Jazyk: 
slovenština ()

Autor knihy Science, and Democracy ve stati The Recovery of Science in Eric Voegelin in Technology sleduje debatu týkajúca sa scientizmu (odkazujúca takisto na pozitivizmus a vedecký redukcionizmus), polemiku nad platnosťou použitia metód prírodných vied na vedy spoločenské. Túžba pozitivistu zbaviť sociálne vedy ich subjektívneho prvku odhaľuje jeho alebo jej predpoklady o tom, že realita pozostáva len z imanentnej existencie, a že poznanie možno odvodiť len z externých objektov, ktoré zodpovedajú vedeckej metóde. Tvrdenia ohľadne transcendencie alebo estetiky sú považované za také, ktoré spadajú za hranice vedy, a z tohto dôvodu aj mimo hranice poznania.

Autoři: 
Lee Trepanier

Voegelin a Heidegger jako kritikové modernity

Jazyk: 
čeština ()

Na rozdíl od slova „moderní“, které v běžném užívání spoluoznačuje vývoj a zlepšení oproti minulosti, „modernita“ je abstraktnější, méně běžně používané slovo, jež má převážně negativní konotace, naznačující negativní rubovou stránku „pokroku“ a „zlepšení oproti minulosti“.

Autoři: 
Michael D. Henry

Eric Voegelin als politischer Philosoph und „Staatsdenker“

Jazyk: 
deutsch ()

Dieser Beitrag ist entnommen Rüdiger Voigt/Ulrich Weiß (Hrsg.), Staatsdenker. Ein Handbuch, Stuttgart 2009, Veröffentlicht mit der Genehmigung von Eric-Voegelin-Gesellschaft und Peter J. Opitz, emeritierter Professor für Politikwissenschaft am Geschwister-Scholl-Instituts für Politische Wissenschaft der Ludwig-Maximilians-Universität München und Herausgeber zahlreicher Werke von und über Eric Voegelin.

Autoři: 
Peter Joachim Opitz

Čo je človek? Aký význam má pre nás filozofická a politická antropológia

Jazyk: 
slovenština ()

Nápor poznatkov modernej prírodovedy a technického zdokonaľovania a rozvoja upriamil našu pozornosť na otázky: Čo je človek? Čo znamená ľudské bytie? A hoci tento problém nie je nový, otázka človeka vzbudzovala pozornosť už gréckych filozofov (u Aristotela peri ta anthrópina), intenzívnejšia je naliehavosť tejto otázky práve pod tlakom nových poznatkov vedy a techniky. Tento stav výstižne popísal Heidegger, kde podľa neho množstvo poznatkov a znalostí zhromaždených o človeku neprinieslo istotu vedomostí o tom, čo človek naozaj je.

Autoři: 
Igor Paulíček

Voegelin a Arendtová ve sporu o lidskou přirozenost

Jazyk: 
čeština ()

Ve své disertační práci hledá autor odpověď na otázku, proč byla v moderní době filosofie, jako možný základ života člověka a společnosti, nahrazena ideologií. Zabývá se historií pojmu ideologie, filosofickými teoriemi ideologií a zkoumá ideologii jako historický fenomén. V závěru předkládá své pojetí a definici totalitní ideologie. Se svolením autora publikujeme část této práce, která se zabývá korespondencí mezi Ericem Voegelinem a Hannah Arendtovou. 

Autoři: 
Daniel Kroupa

Stránky