Jedno z hlavních témat portálu Fenomén totalitarismus jsme rozšířili o osobnosti české katolické emigrace. Mikuláš Lobkowicz splňoval hned několik zjevných atributů odchodu do exilu. Pocházel z významné šlechtické rodiny, jeho otec byl diplomat a on sám se věnoval jakožto filosof kromě jiného i marxismu-leninismu. V devadesátých letech proslovil na půdě Univerzity Karlovy několik přednášek. Zamyslel se též nad tím, v čem stále spočívá přitažlivost státních a stranických ideologií. Článek vychází k výročí jeho nedožitých 90. narozenin.

Jak došlo k tomu, že doba hlásající osvícenost a pokrokovost se proměnila v horor nejrůznějších politických režimů, ptá se ve své knize Kritika totalitarismu Rio Preisner a varuje před postupným rozvracením parlamentních demokratických systémů a následným vznikem tyranských režimů a diktatur. Novým rizikem je podle jeho slov i takzvaně moderní „vědecký“ totalitarismus, který má k dispozici mnohem sofistikovanější nástroje k ovládání mas, upevnění moci a „sebezbožnění člověka.“

Jeden z mála českých literárních vědců a spisovatelů Jaroslav Med vzpomněl v srpnu 2007 v Katolických novinách dílo a osobnost filozofa, literárního vědce, překladatele a básníka Rio Preisnera. Vyzdvihl jeho nekompromisní postoj vůči komunistické ideologii.  "Jeho dílo by mělo zůstat živé jako neobyčejně cenný a podnětný zdroj při vymezování naší národní identity a při hledání našeho místa na duchovní a stále ještě křesťanské mapě Evropy," řekl dnes již též zesnulý Jaroslav Med (†2018).  

Der folgende Aufsatz ist die überarbeitete Fassung eines Vortrages, der im Rahmen des X. Internationalen Symposiums des Eric-Voegelin-Archivs am Geschwister-Scholl-Institut für Politische Wissenschaft der Ludwig-Maximilians-Universität München zum Thema „Zur geistigen Krise der westlichen Welt: Eric Voegelins Kritik der Moderne“ am 8. Dezember 2007 gehalten wurde. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft.

Bei dem vorliegenden Essay handelt es sich um die leicht überarbeitete, in einigen Punkten erweiterte und mit den entsprechenden englischen Originalzitaten versehenen Fassung des Nachwortes zur Neuauflage von Eric Voegelins Die Neue Wissenschaft der Politik. Mit Gründung des Voegelin Archivs am Geschwister Scholl Institut hat Prof. Peter Opitz die Reihe Occasional Papers (später: Voegeliniana) aufgelegt, in der kleinere Arbeiten von und über Eric Voegelin sowie andere philosophische und politiktheoretische Texte veröffentlicht werden. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft und Peter J. Opitz.

We remind 36nd International Meeting of THE ERIC VOEGELIN SOCIETY, 2020. American Political Science Association Meeting, September 10-13, Scheduled for San Francisco, Moved Online. David Walsh, Meeting Director, introduced the finalized program by VoegelinView. This paper was published with the permission of American partners.

Associate Editor of VoegelinView and Research of the Department of Political Science at Carleton University in Ottawa Colin Cordner presented shall demonstrate that Huntington ignored those theoretic insights of Toynbee’s which invalidated his conception of civilization, and propped-up a theoretically invalid conception by an unjustified appeal to the dubious epistemological work of Thomas Kuhn. It was these choices of Huntington’s which had according to the author the perverse effect of providing an illusory justification for the concept of a necessary “clash”. This paper was published with the permission of American partners VoegelinView.

Associate Editor of VoegelinView and Chair of the Department of Philosophy at Trinity Western University in Canada Grant N. Havers presented a version of this paper at the 39th Annual Meeting of the Semiotic Society of America in Seattle in 2014. Is History, still progressing towards an enlightened atheism or reversing direction by returning to the religious hegemony of a past age? In order to answer this question, autor shall compare Alexandre Kojève and Marshall McLuhan’s prognostications on the future of religion in the present age. This paper was published with the permission of American partners VoegelinView.

Svoji lehce ironickou úvahu o "konci dějin" z pera Hegelova potažmo Fykuamova uvádí Miroslav Petrusek citátem proslulého švýcarského historika novověku Jacoba Christophera Burckhardta: "Čím je nám historické dění časově bližší, tím více se naše soudy o něm rozcházejí.." (1873). Nepřímo pak odkazuje na umělé vytváření konfliktů, teorií a "vědeckých" pseudoproblémů, zaručených předpovědí, jež zrcadlí věk postmoderny. Pseudoteorie tvoří naši představu skutečnosti, která pak může ovlivnit samotný děj příběhu zvaného život.      

Filosof a spoluzakladatel pražského Liberálního institutu Ján Pavlík rozpracovává ve své obsáhlé knize F.A. Hayek a teorie spontánního řádu kromě jiného i poměrně složitý koncept pojetí liberální demokracie a filosofie dějin u G.W.F. Hegela. Zatímco v jiných kapitolách nechává na mnoha stranách hovořit více Hegela, v té poslední dává do souvislostí „Hegelovy myšlenky konce dějin“ se současným a méně komplikovaným politologem Francisem Fukuyamou, který si v knize Konec dějin a poslední člověk na základě čtení Hegela klade podobné otázky.