Články

Mit der Veröffentlichung des ersten Bandes wurde das Jahrbuch Eric Voegelin Studies ins Leben gerufen. Das Jahrbuch wird durch Beilagen ergänzt, deren Bände bestimmte Themen und Aspekte des Jahrbuchs ausführlicher behandeln. Ziel der Reihe ist es, das Werk von Eric Voegelin zu rekonstruieren und damit zu einem besseren Verständnis beizutragen. Vertreter des BRILL/FINK-Verlags sprachen mit der Herausgeberin Nicoletta Scotti Muth über Eric Voegelin und ihre Pläne für die Veröffentlichung der Studie über Eric Voegelin.

This study shows how the problem of the will became problematical for Heidegger in his mature being-historical thinking. Heidegger slowly gave up the voluntary approach to being. Through turning being-historical thinking he proceeded to the genuine non-willing. This began to open up a distance from the world of willful science-technicality toward a greater openness to being. This is needed to find genuine there-being and to approach originary beyng. Only then can the non-voluntaristic sense of the enowning of being open up, where modern subjectivity is transcended and with it also the period of technological nihilism; instead one goes on a journey to „thinking and poetizing,“ on the path of releasment and non-willing. Only thus can the zone of proper life be opened, wherein man is not ground down by mechanistic technical enframing and the mechanically subjectivistic will to power and will to will.

Roger Scruton also contributed an article to the book The Symbolic Order: A Contemporary Reader On The Arts Debate (1989). He has written on the aesthetics of modern philosophy. Its irruption into the terrain of philosophy is one of the most remarkable episodes in the history of ideas. Art, and the study of art, form the highest point to which man’s self-understanding may attain, before emancipating itself from the sensuous, and passing over into the sphere of abstract concepts, philosophical reflection, and natural science.  

Přestože tyranských režimů a diktatur ve světě ubývá, zůstalo v demokratických zemích myšlenkové podhoubí podporující moderní totalitarismus, který má k dispozici daleko více možností k ovládání a ohlupování mas. Polemická kniha Rogera Scrutona s názvem Fools, Frauds, and Firebrands: Thinkers of the New Left (Pošetilci, šarlatáni a buřiči) zdá se, opět ťala do živého.

Jedno z hlavních témat portálu Fenomén totalitarismus jsme rozšířili o osobnosti české katolické emigrace. Mikuláš Lobkowicz splňoval hned několik zjevných atributů odchodu do exilu. Pocházel z významné šlechtické rodiny, jeho otec byl diplomat a on sám se věnoval jakožto filosof kromě jiného i marxismu-leninismu. V devadesátých letech proslovil na půdě Univerzity Karlovy několik přednášek. Zamyslel se též nad tím, v čem stále spočívá přitažlivost státních a stranických ideologií. Článek vychází k výročí jeho nedožitých 90. narozenin.

Jedním z hlavních ideových východisek integračního úsilí, které dalo vzniknout Evropské unii i Organizaci spojených národů, byl spis Immanuela Kanta K věčnému míru. Kant byl dokonce nazván filosofickým králem Evropské unie. Nebude proto nezajímavé provést srovnání původních myšlenek s tím, co obhájci tehdejší podoby evropské integrace vydávali za naplnění. Dostane se Evropanům „věčného míru“, nebo dojde na často vzpomínanou ironickou poznámku na vývěsnímu štítu holandského hostince, na němž byl namalován hřbitov a nápis Evropanům se dostane věčného míru na hřbitově... 

Jak došlo k tomu, že doba hlásající osvícenost a pokrokovost se proměnila v horor nejrůznějších politických režimů, ptá se ve své knize Kritika totalitarismu Rio Preisner a varuje před postupným rozvracením parlamentních demokratických systémů a následným vznikem tyranských režimů a diktatur. Novým rizikem je podle jeho slov i takzvaně moderní „vědecký“ totalitarismus, který má k dispozici mnohem sofistikovanější nástroje k ovládání mas, upevnění moci a „sebezbožnění člověka.“

Jeden z mála českých literárních vědců a spisovatelů Jaroslav Med vzpomněl v srpnu 2007 v Katolických novinách dílo a osobnost filozofa, literárního vědce, překladatele a básníka Rio Preisnera. Vyzdvihl jeho nekompromisní postoj vůči komunistické ideologii.  "Jeho dílo by mělo zůstat živé jako neobyčejně cenný a podnětný zdroj při vymezování naší národní identity a při hledání našeho místa na duchovní a stále ještě křesťanské mapě Evropy," řekl dnes již též zesnulý Jaroslav Med (†2018).  

Der folgende Aufsatz ist die überarbeitete Fassung eines Vortrages, der im Rahmen des X. Internationalen Symposiums des Eric-Voegelin-Archivs am Geschwister-Scholl-Institut für Politische Wissenschaft der Ludwig-Maximilians-Universität München zum Thema „Zur geistigen Krise der westlichen Welt: Eric Voegelins Kritik der Moderne“ am 8. Dezember 2007 gehalten wurde. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft.

Bei dem vorliegenden Essay handelt es sich um die leicht überarbeitete, in einigen Punkten erweiterte und mit den entsprechenden englischen Originalzitaten versehenen Fassung des Nachwortes zur Neuauflage von Eric Voegelins Die Neue Wissenschaft der Politik. Mit Gründung des Voegelin Archivs am Geschwister Scholl Institut hat Prof. Peter Opitz die Reihe Occasional Papers (später: Voegeliniana) aufgelegt, in der kleinere Arbeiten von und über Eric Voegelin sowie andere philosophische und politiktheoretische Texte veröffentlicht werden. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft und Peter J. Opitz.