Články

K připomínce 110. výročí narození a 40. výročí úmrtí českého filosofa Jana Patočky nabízíme shrnutí, které připravil profesor Ilja Šrubař z německého sociologického institutu v Norimberku (Institut für Soziologie, Universität Erlangen Nürnberg) původně pro Sociologický časopis (2007) a poté dále rozvinul v textu, který přeložil Marek Skovajsa (FHS UK). Nutno dodat, že Ilja Šrubař byl kromě jiného také redaktorem Jahrbuch für Soziologiegeschichte a spoluvydavatelem německé edice Vybraných spisů Jana Patočky. 

Následující text vychází z anglického originálu Politics, Metaphysics, and Anti-foundationalism in the Works of Eric Voegelin and Jan Patočka, z publikace Eric Voegelin’s Dialogue with the Postmoderns. Se svolením vydavatele University of Missouri Press (UMP) Columbia-London (2004) a odkazem na knihu přeložil Jan Frei, Filosofický ústav AV ČR, archiv Jana Patočky.   

Pokud někdo pokládá Friedricha Augusta von Hayeka za „bořitele mýtů XX. století“, není to označení zcela správné. Hayekovi šlo o rozbití socialistických mýtů ‒ a socialismus v podobě ideje racionálního řízení společnosti na bázi distributivní spravedlnosti není vynálezem 20. století, nýbrž jak dosvědčuje Platónova Ústava, provází Evropany již od filosofických počátků lidstva.

Journal The Imaginative Conservative presented on the website interesting literature summary conservatives. Please refer to the history and present. Books mentioned in this essay may be found in The Imaginative Conservative Bookstore. Republished with gracious permission from the Intercollegiate Studies Institute and The Imaginative Conservative.   

Platón i Aristoteles sa vo svojich úvahách zaoberali otázkou rozvratu, rozštiepenosti, nejednotnosti a nestability politického spoločenstva (polis). Práve od nich pochádza teória stasis, ktorej ústredným problémom je hľadanie a skúmanie príčin toho, prečo jednotlivé politické spoločenstvá podliehajú rozvratu a rozkladu.

Richard Avramenko Associate Professor of Political Science at the University of Wisconsin-Madison introduced on the portal Voegelinview political science journals The Political Science Reviewer.

Esej s názvem Die gnostischen Massenbewegungen unserer Zeit publikoval Eric Voegelin v časopise Wort und Wahrheit v roce 1960, v anglické verzi se poté objevila v knize Science, Politics and Gnosticism, kde dále podrobněji popisuje strukturální podobu ideologických masových hnutí s politickými náboženstvími. Do českého povědomí se dostává toto dílo o mnoho let později.  

Eric Voegelin formuloval jednu z najpodnetnejších téz o teologických základoch moderného progresivizmu a revolučného myslenia. Podľa neho je charakter modernity vo svojej podstate gnostický. Cieľom tejto eseje[1] je ukázať, prečo nie je prvá verzia Voegelinovej gnostickej tézy, tak ako bola rozpracovaná v New Science of Politics (Nová veda o politike) (1951), presvedčivá.

Eric Voegelin je velmi dobře znám pro své mnohé schopnosti učence, včetně badatelských výzkumů v oblasti politického gnosticismu, tří tisíců stránek z dějin politických idejí a nedokončené pětidílné filosofie dějin.[1] Méně známé jsou Voegelinovy podstatné příspěvky k filosofii vědomí.

Článok bol pôvodne publikovaný v anglickom jazyku ako „Bedeviled by Boredom: A Voegelinian Reading of Dostoevsky's Possessed“ v časopise Humanitas a je o znudenosti. Nezaoberá sa nudou ako problémom analytickej filozofie, ani nudou ako špecificky politickým problémom. Hoci znudenosť dokáže vzbudiť otázky filozofické a politické, a často tak aj robí, na tomto mieste ju analyzujeme ako problém ľudskej existencie. Je to práve tento dôvod, kvôli ktorému sa odvolávame na dvoch existenciálnych mysliteľov: na Erica Voegelina (1901-1985) a Fjodora Michajloviča Dostojevského (1821-1881).