Hegelovské pojetí liberální demokracie: Francis Fukuyama a konec dějin

Jazyk: 
čeština ()

Filosof a spoluzakladatel pražského Liberálního institutu Ján Pavlík rozpracovává ve své obsáhlé knize F.A. Hayek a teorie spontánního řádu kromě jiného i poměrně složitý koncept pojetí liberální demokracie a filosofie dějin u G.W.F. Hegela. Zatímco v jiných kapitolách nechává na mnoha stranách hovořit více Hegela, v té poslední dává do souvislostí „Hegelovy myšlenky konce dějin“ se současným a méně komplikovaným politologem Francisem Fukuyamou, který si v knize Konec dějin a poslední člověk na základě čtení Hegela klade podobné otázky.  

Autoři: 
Ján Pavlík

Hegelovy přednášky v Pruské státní knihovně

Jazyk: 
čeština ()

Dobrou ukázkou doby a Hegelova myšlení mohou být málo publikované přednášky z roku 1816 k dějinám filosofie i filosofie samé. Odrážejí úryvkovitě názory na nezadržitelně nastupující kapitalismus, na měnící se společenské klima i nálady ve společnosti. Řadou takovýchto přechodů či spíše skoků, se převracejí i významy slov. Gnostický program, který Hegel úspěšně realizuje, si zachovává titul filosofie; a spekulativní systém, v němž gnostik uplatňuje vůli ovládat, si i nadále zachovává titul vědy.

Autoři: 
Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Popperova kritika Hegela: Od věštecké filosofie k totalitarismu

Jazyk: 
čeština ()

Mezi nejvýraznější kritiky Hegelova díla patřil kromě jiných také sir Karl Raimund Popper. Ve své knize Otevřená společnost a její nepřátelé II. mu věnuje v kapitole nazvané Vzestup věštecké filosofie celé dlouhé pasáže. Píše, že Hegelovým úspěchem začal „věk nepoctivosti“ (Schopenhauerovo označení období německého idealismu) a „věk nezodpovědnosti“ (Heidenova charakteristika moderního totalitarismu); nejprve nezodpovědnosti intelektuální a později jakožto jeden z důsledků i nezodpovědnosti morální. Začal nový věk ovládaný magií vznešeně znějících slov a moci žargonu.  

Autoři: 
Karl Raimund Popper

Hegelova víra a vědění

Jazyk: 
čeština ()

Emeritní profesor Univerzity Karlovy Milan Sobotka patří mezi přední odborníky na dílo Hegelovo, zabývá se hlavně německým idealismem a fenomenologií. Napsal celou řadu monografií a desítky článků věnovaných novověké filosofii, zejména německé. V rámci našeho projektu Nahlížíme do knih se podíváme na jeho komentář k Hegelovu pojednání nazvaném Víra a vědění.

Autoři: 
Milan Sobotka

Voegelin and the Troubled Greatness of Hegel

Jazyk: 
english ()

This article of the excerpt is from Eric Voegelin and the Continental Tradition: Explorations in Modern Political Thought (University of Missouri Press, 2011). Originally published in the partner portal the Voegelinview and it is republished here with permission from. Autor Cyril O’Regan is the Huisking Professor of Theology at the University of Notre Dame. He specializes in systematic and historical theology, with specific interests in the intersection of continental philosophy and theology, religion and literature, mystical theology, and postmodern thought.

Autoři: 
Cyril O'Regan

Voegelin: Hegel největší ze spekulativních gnostiků

Jazyk: 
čeština ()

V projektu nazvaném Nahlížíme do knih otevíráme knihu z nakladatelství Oikoymenh Eric Voegelin: Věda, politika a gnóze. Autor zde popisuje svoji tezi o gnostické povaze modernity, analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice. Jako největšího ze spekulativních gnostiků označil G.W. F. Hegela.       

Autoři: 
Eric Voegelin

Masarykova česká otázka v 21. století

Jazyk: 
čeština ()

Filosof Jiří Olšovský se ve své studii vrací k pramenům, společně s T. G. Masarykem hledá možnost obrody národního života a pokouší se mu vdechnout nový impuls ve století jednadvacátém, pátrá po skutečné demokracii a životě pod zorným úhlem věčnosti či bytí samého. Článek vychází v rámci tématu Patočka a Masaryk zdánlivě nesouznějící a ke 100. výročí založení Československé republiky.   

Autoři: 
Jiří Olšovský

Marx v Masarykově prizmatu

Jazyk: 
čeština ()

Česko-německý historik Bedřich Loewenstein promýšlí ve svém textu masarykovské Otázky sociální v prizmatu Karla Marxe. Masaryk i Marx jsou podle jeho slov netknuti otřesem všech hodnot občanské civilizace, ztrátou jistot a zdánlivé samozřejmosti, kterou nám nadělilo dvacáté století. V jeho interpretaci jsou „modernisty“ věřící v náhražkovou prozřetelnost smysluplných dějin a v racionální pokrok jako jejich nejvlastnější kostru; věří v sebeurčení člověka a společenských skupin, ve vědu a spravedlnost, v hodnotu práce a lid, v případě Masarykově v demokratický socialismus, či přesněji v „li­dový demokratism“...  

Autoři: 
Bedřich Loewenstein

Masarykova Otázka sociální a socialismus

Jazyk: 
čeština ()

V rámci aktuálních úvah o socialismu na portálu Voegelin principles představujeme se svolením Sociologického ústavu AV ČR text Jiřího Musila, který se věnoval nejenom sociologii města, ale zasvětil svůj život též dílu T. G. Masaryka. Popisuje ho jako osobnost, která ačkoliv z krátkodobého hlediska podcenila politickou sílu radikálního marxismu a nevnímala ještě nebezpečí spojení nacionalismu se socialismem, a ačkoliv nepostřehla řadu strukturálních přeměn průmyslových kapitalistických společností své doby, z hlediska dlouhodobého byl jeho pohled na sociální otázku a na osudy marxistického socialismu značně předvídavý. 

Autoři: 
Jiří Musil

Reformovaný socialismus s konzumně lidskou tváří

Jazyk: 
čeština ()

Měsíc srpen budiž připomínkou potlačeného experimentu s názvem Socialismus s lidskou tváří a zároveň prostorem k malé rekapitulaci cesty reformovaného socialismu po roce 1989. Je patrné, že se stále dějinně vracíme k ekonomickému a společenskému řádu, který se historicky ukázal jako nefunkční, a to i v době, kdy již poměrně spolehlivě odhalujeme chorobné cíle socialismu, komunismu a nacismu, a kdy jsme si již prožili ty nejkrutější doby naší civilizace. Moderní demokracie západního typu jakoby se nám stále více vzdalovaly. Článek vychází v rámci tématu Fenomén totalitarismus.    

Autoři: 
Vlastimil Růžička

Stránky