Jan Patočka a interpretace nepřímého sdělení Sørena Kierkegaarda

Jazyk: 
čeština ()

Jan Patočka se nechal inspirovat Sókratovou maieutikou a nepřímým sdělením, motivem rozvinutým dánským filosofem a teologem Sørenem Kierkegaardem. Pravdu a transcendenci lze sdělovat jen nepřímo, neboť nejde o předmětné vědění, nýbrž o vědění podstatné, které vede k naznačení cesty k celku, k transcendenci, k bytí samému.

Autoři: 
Jiří Olšovský

Jan Patočka’s Socratic Message for the 21st Century

Jazyk: 
english ()

I will be focusing on the following questions: What is the place of these texts in the corpus of Patocka’s works? How do they fit into the overall context of his philosophical investigations, inspired essentially by Husserl’s phenomenology? What is the message of his Socratic teaching for us today, at the beginning of the twenty-first century?

Autoři: 
Martin Palouš

Patočkova praktická filozofie jako analýza modernity

Jazyk: 
čeština ()

K připomínce 110. výročí narození a 40. výročí úmrtí českého filosofa Jana Patočky nabízíme shrnutí, které připravil profesor Ilja Šrubař z německého sociologického institutu v Norimberku (Institut für Soziologie, Universität Erlangen Nürnberg) původně pro Sociologický časopis (2007) a poté dále rozvinul v textu, který přeložil Marek Skovajsa (FHS UK). Nutno dodat, že Ilja Šrubař byl kromě jiného také redaktorem Jahrbuch für Soziologiegeschichte a spoluvydavatelem německé edice Vybraných spisů Jana Patočky. 

Autoři: 
Ilja Šrubař

Politika, metafyzika a antifundacionalismus v díle Erica Voegelina a Jana Patočky

Jazyk: 
čeština ()

Následující text vychází z anglického originálu Politics, Metaphysics, and Anti-foundationalism in the Works of Eric Voegelin and Jan Patočka, z publikace Eric Voegelin’s Dialogue with the Postmoderns. Se svolením vydavatele University of Missouri Press (UMP) Columbia-London (2004) a odkazem na knihu přeložil Jan Frei, Filosofický ústav AV ČR, archiv Jana Patočky.   

Autoři: 
Edward F. Findlay

Friedrich August von Hayek pro XXI. století

Jazyk: 
čeština ()

Pokud někdo pokládá Friedricha Augusta von Hayeka za „bořitele mýtů XX. století“, není to označení zcela správné. Hayekovi šlo o rozbití socialistických mýtů ‒ a socialismus v podobě ideje racionálního řízení společnosti na bázi distributivní spravedlnosti není vynálezem 20. století, nýbrž jak dosvědčuje Platónova Ústava, provází Evropany již od filosofických počátků lidstva.

Autoři: 
Ján Pavlík

Ten Books That Shaped America’s Conservative Renaissance

Jazyk: 
english ()

Journal The Imaginative Conservative presented on the website interesting literature summary conservatives. Please refer to the history and present. Books mentioned in this essay may be found in The Imaginative Conservative Bookstore. Republished with gracious permission from the Intercollegiate Studies Institute and The Imaginative Conservative.   

Autoři: 
Jeffrey O. Nelson

Teória stasis: inšpirácia klasickou politickou filozofiou

Jazyk: 
slovenština ()

Platón i Aristoteles sa vo svojich úvahách zaoberali otázkou rozvratu, rozštiepenosti, nejednotnosti a nestability politického spoločenstva (polis). Práve od nich pochádza teória stasis, ktorej ústredným problémom je hľadanie a skúmanie príčin toho, prečo jednotlivé politické spoločenstvá podliehajú rozvratu a rozkladu.

Autoři: 
Igor Paulíček

Politická masová hnutí označená jako gnostická

Jazyk: 
čeština ()

Esej s názvem Die gnostischen Massenbewegungen unserer Zeit publikoval Eric Voegelin v časopise Wort und Wahrheit v roce 1960, v anglické verzi se poté objevila v knize Science, Politics and Gnosticism, kde dále podrobněji popisuje strukturální podobu ideologických masových hnutí s politickými náboženstvími. Do českého povědomí se dostává toto dílo o mnoho let později.  

Autoři: 
Eric Voegelin

Modernita ako imanetizácia eschatónu – kritické zhodnotenie gnostickej tézy Erica Voegelina

Jazyk: 
slovenština ()

Eric Voegelin formuloval jednu z najpodnetnejších téz o teologických základoch moderného progresivizmu a revolučného myslenia. Podľa neho je charakter modernity vo svojej podstate gnostický. Cieľom tejto eseje[1] je ukázať, prečo nie je prvá verzia Voegelinovej gnostickej tézy, tak ako bola rozpracovaná v New Science of Politics (Nová veda o politike) (1951), presvedčivá.

Autoři: 
Matthias Riedl

Stránky